O nás

V roce 2003 jsem si pořídila labradorku Belu, jako naprostý laik a nadšenec, jsem si jela pro první štěňátko, které na mě vykouklo z inzerátu, však co, na výstavy přece chodit nechci, nač průkaz původu! No, měla jsem celkem štěstí, Bela, i když bez PP, byla typická labradorka, avšak po zdravotní stránce, hlavně s klouby, jsme zkusili hodně, nikomu bych to nepřála. Nicméně Bela byla prostě paní profesorka, osobnost, která mě o psech hodně naučila a díky jí za to!

Jelikož jsem se s Belou začala aktivně věnovat caniterapii ve Sdružení PIAFA, seznámila jsem se tady se zlatými retrívry v krémové variantě a zamilovala si je. Tak doma přibyla Barunka, můj věrný stín, moje ovečka. Díky Barunce jsem objevila svět loveckého výcviku, prostředí výstavních mol a vůbec svět chovatelů, v roce 2007 jsem si registrovala chovatelskou stanici. Barunka v naší CHS odchovala 8 a 5 krásných štěňátek, která dělala radost svým rodinám, pracovala jako canisterapeutičtí psi, vodicí psi, některá našla uplatnění i na výstavách a loveckých zkouškách. 

Jak jsem se pohybovala na výstavách, učarovalo mi málopočetné plemeno Malého hrubosrstého vendéeského basseta a tak doma přibyla Terezka. Jediný vendéen s canisterapeutickou zkouškou a aktivní praxí! Tento střapáč a po domácky směťour, mě hodně naučil o složitosti psí povahy…

V současné době s námi žije labradorka Rozárka a goldenka Malví. S oběma fenkama se dál věnuji canisterapii ve Sdružení pěstounských rodin a relaxačně loveckému výcviku. 

Canisterapie je moje dlouhodobé téma, byla jsem u zakládání Canisterapeutického sdružení Jižní Moravy, dodnes s nimi spolupracuji, občas pro ně přednáším, pravidelně skládám zkoušky se svými psy. 12 let jsem se věnovala canisterapii v rámci aktivizačních sociálních služeb ve Sdružení PIAFA, odpřednášela nespočet seminářů, jsem spoluautorkou knihy Canisterapie v teorii a praxi (2010).